Rozhodnul jsem se napsat tuto příručku, abych pomohl všem uživatelům mtPaintu využít ho co nejlépe. Jako všechen software je mtPaint nástroj a pro jeho efektivní využití budete muset studovat co dělá a jak to pracuje. Jestli si přejete pochopit některá moje rozhodnutí ohledně návrhu, bude vás možná zajímat, proč jsem vytvořil mtPaint.
Poprvé jsem se začal zajímat o kreslicí programy a počítačovou grafiku v roce 1984. Jako mnoho mladíků té doby mě počítače zaujali díky hrám a tvůrčím činnostem jako programování, kreslení a skládání hudby.
Poprvé jsem viděl AMX Art na BBC Micro v té době a brzy poté AMX Super Art. V roce 1988 jsem začal používat Neochrome na Atari ST a o rok později jsem použil Animatic Sprite Master, který se mi velmi líbil, protože jsem mohl experimentovat s animací.
Během 90. let jsem si začal hrát s novými 24 bitovými RGB editačními programy. Ačkoliv byly skvělé pro úpravu fotografií, byl jsem frustrován jejich chabou podporou obrázků založených na paletě a pixelové kresbě. Jako odpověď jsem napsal několik malých kreslicích programů pro vyplnění mezery na trhu, ale bohužel jsem neměl čas na jejich pořádný vývoj až do roku 2004.
4. Července 2004 jsem se rozhodl začít přemýšlet nad vytvořením vlastního kreslicího programu pro můj GNU/Linux systém. Několik týdnů jsem zvažoval používat ostatní volné kreslicí programy jako výchozí bod, ale rozhodl jsem se, že mé požadavky se neshodují s žádným z programů a že bude lepší začít od nuly.
Programovat jsem začal 7. srpna a použitelnou verzi jsem dal k dispozici 13. září 2004. Tento rychlý vývoj byl možný až potom, co jsem použil a studoval skvělý program nazvaný mhWaveEdit, který napsal Magnus Hjorth na jaře 2004. Stejně jako je to skvělý editor wav souborů, naučil jsem se mnoho užitečných věcí z tohoto programu.
Například z důvodu přenositelnosti jsem v mtPaintu použil GTK+ toolkit verze 1, nebo 2. To znamená, že bude fungovat na mnoha volných operačních systémech, i když budou několik let staré a pracují na starším hardware s méně výkonným CPU a menší pamětí.
Vždy jsem chtěl, aby byl mtPaint malý, spolehlivý, rychlý a jednoduchý na použití, protože si myslím, že to jsou vlastnosti, které by měl mít kreslicí program pro mé potřeby. Nicméně mtPaint není korporátní program a není klonem jiných programů, takže nemusí vyhovovat kreslicím potřebám každého uživatele.
Důležité rozhodnutí, které jsem s mtPaintem udělal, bylo jeho uvolnění jako volný software pod GNU General Public Licencí. To dává všem uživatelům mtPaintu svobodu, která je výhodou pro ně i pro mne samotného. Jestliže nemáte informace o těchto právech a pracujete na GNU projektu, tak silně doporučuji přečíst o nich tady: http://www.gnu.org/. Výsledkem použití této licence je pro mnoho lidí možnost přispívání nápadů a zdrojového kódu do mtPaintu a tím zlepšování programu.
Projekt mtPaint se během času neustále rozšiřuje a vyvíjí. Zde je graf, který popisuje tento proces:
Verze 0.23 bylo první veřejné vydání a vypadala takto:
Během prvních 3 měsíců vývoje mě zajímal pouze vývoj kreslicího programu s indexovanou paletou, takže jsem totálně ignoroval podporu RGB obrázků. V tomto stádiu zrodu zde bylo k dispozici jen pár nástrojů a také uživatelské rozhraní bylo velmi jednoduché. V tomto bodě bylo pro mne nejdůležitější mít dobře vyřešenou práci s paletou, což je to, co mnoho dnešních moderních programů zanedbává. Například jsem chtěl mít rychlou a jednoduchou možnost ochránit vybrané barvy na plátně, tak jsem vymyslel jednoduchý systém křížků vedle barev v místě palety.
Po verzi 0.30 jsem se rozhodl, že se mi program opravdu líbí a že ho chci používat na systémech Windows, když nemám přístup k mým oblíbeným volným operačním systémům. Tento úkol byl docela jednoduchý díky GTK+ portovanému na Windows a zdrojovým kódům mtPaintu v čistém jazyce C, takže jsem jen potřeboval jednoduché MinGW vývojové prostředí.
Poté, co jsem dosáhl svých cílů s indexovanou paletou, jsem se rozhodl, že chci mít možnost upravovat digitální fotografie a jiné 24 bit RGB obrázky. Také jsem přidal několik nástrojů, jako vlkádání textu a rozmazávání.
To bylo během této fáze vývoje, kdy jsem začal dostávat odezvy od lidí o jejich zkušenostech s mtPaintem a jak bych mohl některé věci zlepšit. Podrobné informace o těchto příspěvcích najdete v sekci CREDITS souboru README. Ačkoliv primárně vyvíjím mtPaint pro své vlastní potřeby, nemám monopol na dobré nápady, takže tato pomoc je velice vítána.
Verze 2.00 byla velmi vylepšena a to byl také důvod, proč jsem přeskočil verzi 1.xx. Přechod z verze 0.97 na 1.00 by neodpovídal obrovským uměnám ve fukcionalitě díky implementaci možností vrstev. Vrstvy jsou velice užitečné při vytváření kreseb, takže jsem byl velmi potěšen jejich implemetací.
Verze 2.00 byla uvolněna 7. srpna 2005 jako výročí zahájení práce na mtPaintu.
Velká změna ve verzi 3 je představení kanálů. Zvažoval jsem zavedení kanálů už ve verzi 2.00, protože jsou velmi užitečné, ale nakonec jsem usoudil, že jsou pro můj jednoduchý mozek příliš komplexní, abych je správně implementoval.
Naštěstí pro mě a ostatní uživatele mtPaintu přišla pomoc od jiného programátora Dmitrije Grosheva, který byl schopen naimplementoval alfa kanál, výběr a maskové kanály. To vyvolalo obrovské přepsání kódu, což vyžadovalo skok z verze 2 na 3.
Ačkoliv jsem používal kód jiných lidí pro různé části mtPaintu, tak toto byl první případ, že někdo jiný začal pracovat přímo na zdrojovém kódu. V minulosti jsem použil kód pro věci jako ini soubory a kvantizaci barev, ale to byl volný software, který jsem nalezl na internetu a upravil dle mých potřeb.
Další důležitý krok ve verzi 3 bylo přepracování uživatelského rozhraní, menu a nástrojových lišt, které jsou nyní více úkolově zaměřené.
V neposlední řadě jsem se rozhodl napsat tuto příručku. Díky vzrůstajícím možnostem a všestrannosti mtPaintu jsem došel k názoru, že je čas vytvořit plně ilustrovaný HTML dokument, který vysvětlí, jak vše pracuje.
Navzdory všem těmto přídavkům zůstává jádro mtPaintu malé, spolehlivé, rychlé a jednoduché k použití.
Verze 3.00 mtPaintu byla moje poslední jako správce z důvodu nedostatku času a energie.